Historie obce

Obec Díly vznikla oproti jiným obcím relativně pozdě, teprve v 80. letech 18. století. Dochované prameny uvádějí dvě různé příčiny jejího vzniku – jedny tvrdí, že založení Dílů souvisí s drobením selských statků, ke kterému začalo docházet ve druhé polovině 18. století. Tak vznikaly nové chalupy, na kterých hospodařili synové sedláků, kteří nedostali otcův statek. V Postřekově tyto chalupy nevznikaly jen ve vsi, ale také na obecním pozemku, nazývaném „Na dílích“. Jiné prameny tvrdí, že budoucí obec Díly vznikla jako dřevařská osada jednoduše rozhodnutím vrchnosti. O jednoznačné příčině vzniku obce bychom se asi dohadovali marně, je pravděpodobné, že k jejímu založení přispěly oba důvody. Díly každopádně vznikly původně jako osada Postřekova  a jako takové také dostaly název Nový Postřekov.
O původu současného názvu obce existují také dvě domněnky. Podle první název „Díly“ pochází z dílů polí, na kterých si děti postřekovských sedláků stavěly své domy. Druhá teorie praví, že dnešní název pochází z doby Lamingerovy správy osady. Když se Laminger ujal správy nad zdejším majetkem, začal jej bezohledně využívat a vyčerpávat ve svůj prospěch. Kácel přitom nejenom stromy Chodů, ale také samotného krále. Chodové a Domažličtí proto žalovali císaři. Když Laminger viděl, že situace pro něj není příliš příznivá, rozhodl se udělit Chodům dar – a vrátil jim ukořistěné lesy. Ty už však mezitím byly značně zplundrované a Chodové je v takovém stavu odmítli přijmout. Laminger Chody k přijetí „daru“ donutil hrozbou násilí a lesy pak rozdělil podle stavení i obcím. Na dílech tohoto vymýceného lesa se pak stavěli chalupy.. a odtud pojmenování „Díly“. Dochované záznamy hovoří spíše ve prospěch druhé teorie, ať už je však původ názvu jakýkoliv, podstatné je, že Díly se osadě i přes její úřední název Nový Postřekov říkalo prakticky již od jejího založení.
Osada Nový Postřekov se rozrůstala dosti rychle a v roce 1840 zde bylo uváděno již 39 domků. Jako součást obce Postřekov Díly patřily ke slavným jedenácti chodským vesnicím, které jako chodské obce zůstaly až do současnosti. Své osudy osada s Postřekovem sdílela až do roku 1952, kdy došlo k jejímu osamostatnění. Obyvatelé Dílů se živili především prací v lese, obděláváním polí, paličkováním a různými řemesly – byli zde ševci, krejčí, truhláři, tesaři, bednáři a později zedníci, kteří se se svým uměním dostali do mnoha zemí světa. Ve starších dobách se tu také pěstoval a předl len, po chalupách se pletly koše a vyráběly se zde hubkové čepice. Díly byly oproti okolním obcím poměrně chudé, protože většinu jejich obyvatel tvořili domkáři bez většího majetku, jinak zde ale život šel podobně jako v ostatních chodských vesnicích.
Osada se nepřetržitě rozrůstala a rozvíjela až do příchodu první světové války. V roce 1869 zde bylo již 64 domů a žilo tu na 426 obyvatel, roku 1910 se počet obyvatel vyšplhal až na 573, usedlostí zde bylo k tomuto roku evidováno 87. V této době měly Díly i místního starostu, který zde řešil obecní záležitosti. Obecním úřadem však osada nadále spadala pod Postřekov. S růstem Dílů rostla i potřeba zdejších obyvatel mít vlastní školu. Místní děti musely do školy docházet do Klenčí a od roku 1863 do Postřekova. Vedle zlepšení podmínek pro děti občané Dílů ve škole viděli také velký kulturní přínos pro celou obec, proto v devadesátých letech začali usilovat o povolení školu zřídit. Roku 1893 skutečně uspěli a tak byla na podzim toho roku v jedné místnosti domu č.p. 12 otevřena první dílská škola. V roce 1906 pak byla dokončena nová školní budova, na jejíž výstavbě se místní občané aktivně podíleli. Původní jednotřídka byla již v letech 1910-1911 rozšířena o druhou třídu a přistavěn byl i byt pro učitele. Roku 1914 se dílská škola nakonec oddělila od Postřekova a byla oficiálně uznána jako škola samostatná. V této době ji navštěvovalo na 151 dětí. 
Klidný a spokojený život obce přerušil příchod první světové války. Podle vyhlášky o mobilizaci museli narukovat všichni zdejší vojáci do stáří 48 let. Jejich práci pak musely zastat ženy, děti a staří občané. Postupně se začal projevovat nedostatek potravin, které byly vydávány na příděl, nedostatek panoval také u dalšího zboží, řada výrobků a předmětů byla zabavována pro potřeby armády.. S přibývajícími měsíci se situace ve vsi stále horšila, do konce války lidé nejednou poznali hlad. Mír v roce 1918 všichni přivítali s obrovskou úlevou. Zpátky domů se již nikdy nevrátilo 29 dílských mužů. V osadě po nich zůstalo 41 sirotků.
Z válečných útrap se Díly, stejně jako ostatní vsi, vzpamatovávaly velice pomalu. První stavbou, která naznačovala obrat k lepšímu, byla v roce 1919 obecní cesta z Dílů do Postřekova. Postupem času byly ve vsi zřízeny dva obchody s nejzákladnějším zbožím, aby již obyvatelé nemuseli docházet až do Postřekova. Dále zde byly dva hostince a jedna prodejna tabáku, svou živnost tu vykonávali dva pekaři, dva ševci a jeden krejčí. Dílům však stále více chybělo spojení s ostatními vesnicemi. V roce 1934 proto byla zahájena výstavba silnice ze vsi do Postřekova. Díky lepšímu spojení zde mohl být hned v roce 1936 otevřen konzum – Západočeské konzumní družstvo.
O lepší situaci i náladě občanů svědčí také rozvoj kulturního a spolkového života ve vsi. Roku 1921 tu byla založena místní Dělnická tělovýchovná jednota. V následujícím roce zde proběhlo první divadelní představení, školní divadelní představení si připravily také místní děti. Ve stejné době byla založena místní dechová kapela mladých. V roce 1924 byl slavnostně odhalen pomník padlým, u kterého se pak každoročně 28. října scházelo velké množství místních občanů, aby uctili památku svých spoluobčanů. Ke kultuře vsi bezesporu patřilo i vyprávění pohádek. V Dílech bylo podle záznamů 10 pohádkářů. V roce 1931 byl v Dílech založen místní sbor dobrovolných hasičů. Spolu s rozvojem kultury v Dílech došlo také k rozvoji politického života – v roce 1932 ve volbách do obecního zastupitelstva kandidovaly:  ČS soc. demokratická strana dělnická, Dělníci a domkáři ČS soc. dem., Komunistická strana, ČS strana lidová, ČS živnostenská strana, Republikánská strana zemědělská a malorol. a Občanská strana.
Do nového rozvoje obce však zasáhla další válka. Dne 24. listopadu 1938 byly Díly spolu s Postřekovem zabrány nacistickou armádou. Ves se hlásila k českému národu, přesto byli zdejší muži nuceni k odvodům do Wehrmachtu a ženy do německých pracovních organizací. Odvody skutečně proběhly, díky silnému odporu, protestům a prosbám však byli obyvatelé nakonec propuštěni až na jednoho občana, který v armádě zůstal a později padl na ruské frontě. Nasazení na práce v Německu však řada zdejších obyvatel neunikla. Válka se na životě obce opět projevila nedostatkem – opět byly vydávány potravinové lístky a lístky na další výrobky, oblečení a tabák.. Všude vládl strach z nacistického teroru, po domech byly prováděny prohlídky, zda někdo neporušuje hospodářská nařízení k dodávce vajec, brambor a dalších produktů, řada předmětů byla znovu zabavována pro potřeby armády. Ve škole se učil pouze německý jazyk. Podmínky ve vsi se přitom s blížícím se koncem války stále horšily. V nacistických vězeních bylo vězněno a někdy i umučeno několik zdejších občanů. I přesto se obyvatelé Dílů projevili jako stateční lidé a ve vsi a jejím okolí schovávali řadu osob, které se před Němci ukrývaly. Jednalo se především o uprchlé válečné zajatce všech národností. Několik zdejších mužů také bojovalo proti Německu v zahraničních armádách.
Konec války byl v Dílech velice dramatický. Večer 30. dubna 1945 byla osada odstřelována americkým dělostřelectvem, zřejmě kvůli dvěma německým obrněným transportérům, které zůstaly stát na kraji nedalekého lesa. Během jedné noci na ves dopadlo 63 granátů, které tu poškodily několik domů. Několik dní zde byla také slyšet střelba z bojů o přechody přes Český les. Dne 1. května do Dílů přijelo první auto 3. divize americké armády. Obec byla osvobozena. Tentýž den bylo v lese nad Dobrou vodou zničeno auto, v němž zahynulo 5 amerických vojáků. V Dílech se ubytovalo 35 vojáků, byla tu zřízena palebná postavení několika minometů, děl a pěti tanků, odkud byla odstřelována německá postavení. Osvobození zdejšího kraje bylo velice obtížné, vyžádalo si řadu bojů a také životů mužů, kteří sem svobodu přinesli. Svůj život při obsazování obce Otov položil také dílský občan Josef Beroušek.
Konec války byl přivítán s nadšením. Obyvatelé Dílů brzy začali s obnovou a novým rozvojem vsi. Na podzim roku 1945 řada zdejších rodin odešla osidlovat pohraničí, ve vsi se tak značně snížil počet obyvatel. Celkem odešlo 174 osob. I tak se ale Díly začaly postupně a systematicky rozvíjet. V roce 1946 zde byla zahájena výstavba kapličky, na které se občané podíleli vlastními silami. Vysvěcena byla na začátku července následujícího roku. Dne 27. 8. 1949 byla dokončena elektrifikace vsi a 16. 12. 1952 Díly dosáhly osamostatnění od Postřekova a staly se tak konečně samostatnou obcí. Brzy poté zde byl ustanoven Národní výbor. Krátce nato byl do obce zaveden telefon a v roce 1954 proběhla instalace místního rozhlasu a vybudování základu vodovodního systému.
Dále bylo postupně vybudováno místní koupaliště a zahájena byla výstavba cesty do Prantu. V letech 1959-1960 byla v Dílech řešena kolektivizace zemědělství a výstavba farmy státního statku. Na začátku 60. let do obce začal jezdit autobus, v roce 1960 byla zahájena výstavba silnice do Klenčí, ve stejném roce byl založen Sokol Díly a brzy nato bylo dokončeno nové hřiště na kopanou. Většina prací tu přitom probíhala svépomocí obyvatelstva – brigádně. V letech 1962-1963 byly v Dílech postaveny bytové jednotky pro zaměstnance státních statků. V roce 1971 byla dokončena výstavba budovy Národního výboru. V roce 1975 byl v obci slavnostně otevřen hotel a hned nato byla zahájena výstavba víceúčelového sálu, který měl sloužit jak sportovním tak i kulturním účelům. Obě stavby pak měly být vzájemně propojeny. V roce 1975 však byla také bohužel pro malý počet žáků uzavřena zdejší škola.
V roce 1980 došlo k opětovnému sloučení Dílů s Postřekovem. V letech 1980-1983 proběhla výstavba nového vodojemu, v roce 1989 pak byly dokončeny práce na novém kuželníku. V 80. letech v obci začala rozsáhlá výstavba rodinných domků, celkem jich zde bylo postaveno 28. S rozvojem obce šel ruku v ruce také rozvoj kultury a spolkového života. V Dílech se tak organizovaly zájezdy na divadelní hry do větších měst, pořádaly se tu přednášky, besedy se spisovateli, malíři, lékaři, módní přehlídky, kurzy jazyků, šití, vaření apod., o poutích se pořádaly také výstavy. Pravidelně se zde organizovaly i slavnostní akce jako např. vítaní občánků.. Ze spolků zde byly aktivní Československý svaz žen, Socialistický svaz mládeže, Sokol, Svaz požární ochrany a Československý červený kříž. Vedle kultury a spolků se v obci ovšem dařilo také sportu. Pořádaly se zde závody v přespolním běhu, lyžování a oblíbený tu byl i fotbal. Ve vsi byly také vybudovány tenisové kurty.
V roce 1990 proběhlo místní referendum, na jehož základě došlo k opětovnému osamostatnění Dílů. V první polovině 90. let v obci vrcholila výstavba rodinných domků, která měla pro další rozvoj obce rozhodující význam, protože přinesla podstatné omlazení zdejšího obyvatelstva. V roce 1996 se zde konalo historicky první setkání rodáků obce. Dne 18. prosince 1999 pak obec získala znak a prapor. Ve stejném roce byl z iniciativy obecního úřadu založen místní zpravodaj „Dílčák“. Díly byly postupně plynofikovány a místní kanalizace byla napojena na čističku odpadních vod. Dnes jsou Díly poklidnou, slibně se rozvíjející obcí, žijící bohatým kulturním životem. K 1. 1. 2005 zde žilo celkem 372 obyvatel.

Použitá literatura: Sokol, J., Milisderfer, D.: Naše obec Díly. OÚ Díly 2005

Aktuality


© 2011 Obecní úřad Díly, urad@obec-dily.cz